|
|
Přechody k demokracii a jejich problémové aspekty v geopolitické perspektivě
Hozáková, Michala ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Přechody k demokracii a jejich problémové aspekty v geopolitické perspektivě" pojednává v teoretické rovině o demokracii, přechodech k demokracii a politickém vývoji ve specifických regionech. Smyslem a cílem této práce je podat ucelený přehled jak o obecných teoriích, vztahujících se k tématu, tak o současných studiích věnujících se neliberálním demokraciím 21. století. Práce začíná zkoumáním toho, co míníme pojmem liberální demokracie a moderní národní stát, přičemž důraz je kladen na podmínky fungování obojího. Následuje představení hlavních koncepcí přechodů. V kontextu zaměření práce je zkoumána zejména podoba odstraňovaného režimu jako rozhodujícího faktoru pro přechod k demokracii. Opomenuta není ani otázka institučního inženýrství jako často přehlíženého, avšak velice důležitého faktoru přechodů, který výrazně ovlivňuje konečný výsledek. S tím je úzce spojena otázka hybridních režimů, která dokresluje problémové aspekty, se kterými se stát v přechodu může potýkat. Poslední kapitola je věnována specifickým africkým politickým režimům, které doposud stály spíše na okraji zájmu politické vědy. Právě na analýze jejich podoby a fungování lze ilustrovat důležitost vybudování funkčních politických institucí, bez nichž je přechod zřídkakdy úspěšný. Téma je zpracováváno za pomoci...
|
|
| |
|
|
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě
Ščeblykin, Kirill ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Pokušení neliberální demokracie v postkomunistické Evropě Abstrakt Tato práce se věnuje konceptu neliberální demokracie. V obecné části poskytuje nástin debaty, ze které se tento koncept zrodil. Popisuje rozdíl mezi koncepty liberalismu a demokracie a zároveň vysvětluje, jak jsou spolu spojeny. Popisuje také pojem defektních demokracií politologa Wolfganga Merkela. V rámci této části také stručně nastiňuji ústavněprávní debatu o konceptu neliberální demokracie. Ve zvláštní části se pak aplikuje Merkelův teoretický rámec na případ Polska a Maďarska. Smyslem je ověřit, zda se v daném časovém období jednalo o liberální demokracie. Zkoumaným časovým obdobím je moment, kdy v Polsku strana Právo a spravedlnost a v Maďarsku strana Fidesz získaly dostatečné většiny na to, aby mohli provádět rozsáhlé institucionální změny ve svých zemích. Zkoumaná období končí chvílí, kdy vůči těmto zemím byl aktivován článek 7. odst. 1 Smlouvy o Evropské unii. Práce ve zvláštní části sleduje strukturu Merkelových kritérií. Rozebírá, nakolik byl v obou zemích zachováno volební právo a svobodný přístup k moc, zda jsou to volení zástupci, kdo v zemi přijímá politická rozhodnutí, zda existuje vzájemná kontrola mezi institucemi a jakým způsobem může státní moc zasahovat do autonomní sféru občanů. Docházím k závěru, že ani Polsko ani...
|
|
|
Negativní, difamující a zesměšňující politické kampaně v ČR v letech 2006 až 2010 a jejich dopady na veřejnou politiku [PRÁCE DOČASNĚ ZNEVEŘEJNĚNA]
Mludek, Ivo ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
Do České republiky vstoupil spolu s demokratickou politickou soutěží po roce 1989 také fenomén politického marketingu a s parlamentními volbami v roce 2006 rovněž jeho vyhraněná podoba negativních volebních kampaní. Parlamentní volby z roku 2006 skončily patovou situací a odstartovaly v ČR dlouhé období politické nestability. V letech 2006 - 2010 zde probíhala nepřetržitě nezvykle ostrá převážně negativní volební kampaň, jejíž součástí bylo rovněž masové anonymní zesměšňování politických protivníků. Největší politické strany ČR ČSSD a ODS si také k vedení svých kampaní přizvaly zahraniční poradenské a konzultantské firmy. Volební kampaně v těchto letech byly charakteristické masovým nástupem negativity, importované zahraničními poradci, i množstvím anonymních zesměšňujících a difamujících politických reklam, u nichž nebylo možno rozpoznat ani zjistit zadavatele a plátce. Nastolily proto nejen otázku po etických hranicích v politickém marketingu, ale také po škodlivém vlivu jejich netransparentního zadávání a financování. Vyostřený politický boj, vyplývající z krize na české politické scéně, nástup negativních kampaní a následný nárůst zesměšňujících a difamujících politických reklam přinesly spolu s anonymitou zadávání a financování těchto reklam do České republiky relativně nové situace. Tato...
|
host ::
RSS.